Od mechu k pamperskám

shutterstock_236962690

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Můj šestiletý syn má právě období dotazů typu „Jak vynalezli…?“. A tak jsem zůstala jeden večer zaskočena otázkou – „Kde se vzaly plínky?“ Rychle jsem popadla počítač a nastudovala, že naši předkové balili děti do zvířecích kůží, mechu a listů. Později zkoušeli ložní prádlo, a to už je jen kousek k látkovým plenám. První jednorázová plenka uzřela světlo světa v roce 1942. U nás se běžně začaly používat v devadesátých letech.

Jsem celkem ráda, že jsem děti porodila až v jedenadvacátém století. To už byl trh zaplaven desítkami značek jednorázovek a různými typy plen látkových. Jen si vybrat. Jednorázové plenky dobře drží, mají lepší absorpční schopnosti a mamince ušetří spoustu práce. Naproti tomu s látkovými je péče o miminko trošku náročnější (novorozenec ušpiní asi deset plen denně). Dítě se v těchto plenkách necítí tak komfortně, proto se většinou rychle naučí chodit na nočník (což je ale zase nesporná výhoda). Praní je jistě ekologičtější, než tuna vyhozených papírovek ročně. Ovšem jen v případě, kdy nepoužíváme sušičku. To už je pak na přírodu trochu moc…

Důležité je zvolit správnou velikost pleny – aby dobře držela, ale miminko netlačila.
Je věcí každé maminky, který typ plínek zvolí. Je však potřeba často přebalovat, aby bylo děťátko pořád v suchu. Zadeček stačí opláchnout vodou, případně otřít vlhčeným ubrouskem.

Preventivně zabráníme opruzeninám použitím kojeneckého krému (výborný je např. Bepanthen, Weleda a Bioderma). Sypký zásyp už rozhodně není IN. A to nejen proto, že vytváří hrudky, které by děťátko dřely. Nebezpečnější je, že vlhké shluky pudru jsou živnou půdou pro mnohé bakterie, které mohou způsobovat zánětlivá onemocnění kůže. U holčiček navíc hrozí zanesení částeček pudru do vulvy s následným vyvoláním zánětu.

Já sama jsem ráda, že jsem měla děti až ve věku papírovém. Dokážete si ale představit, že bychom rodily v čase kapradí a mechu?

Přečtěte si, jak se vyhnout opruzeninám.