Co možná nevíte o kojení…

Váš organismus se začal připravovat na kojení již v období těhotenství. Zvětšuje se prsní tkáň a tmavne bradavka i dvorec, aby byly pro dítě lépe rozpoznatelné. Během posledního trimestru se z bradavky začíná uvolňovat menší množství nažloutlé husté tekutiny, tzv. mleziva (lat. kolostrum). Tato tekutina je bohatá na bílkoviny, vitaminy, stopové prvky a obsahuje též velké množství protilátek. Děťátko je z ní dostatečně vyživováno a chráněno před infekcemi v prvních dnech života, než se začne tvořit mateřské mléko.

Během porodu dojde v organismu maminky k hormonálním změnám, které vedou k zahájení tvorby mateřského mléka. Zhruba do dvou hodin po porodu děťátko intenzivně hledá bradavku a má nejsilnější touhu sát. V této době je velmi prospěšné, pokud to dovolí zdravotní stav matky i dítěte, aby bylo poprvé přiloženo k prsu. Urychlí se porod placenty, podpoří tvorba mléka a hlavně upevní sací reflex děťátka.

Kdy se tvoří mateřské mléko?

Samotná tvorba mléka začíná 2–4 dny po porodu, dochází k ní na základě uvolňování velkého množství hormonů, což může u matky způsobit náhlé psychické změny. Pokud jste tedy plačtivá, starostlivá a smutná, věřte, že to není nic neobvyklého a většinou tento problém samovolně odezní. Pokud jste rodila císařským řezem, mléko se může začít tvořit později, mlezivo však dítěti poskytne dostatek živin a většinou nebývá nutné novorozeně dokrmovat náhražkami mateřského mléka.

Během kojení byste si stále měla připomínat, že tvorba mléka je proces proměnlivý a hlavně velmi přizpůsobivý. Mateřské mléko se postupně mění s tím, jak dítě roste. Zvyšuje se jeho množství i schopnost zasytit. Později se mění i během každého kojení. Nejdříve se uvolňuje řídké mléko, kterým se uspokojí žízeň, a potom takzvané zadní mléko, které obsahuje více tuků a více zasytí.

Hlavní a nejúčinnější podpora tvorby mléka je sání dítěte! Je proto velmi důležité, aby hlavně v prvních dnech po narození, dokud děťátko nemá sací reflex dostatečně osvojený a přisátí nemusí být bez problémů, nebyl dítěti nabízen dudlík.

Doporučí-li lékař v porodnici nebo pediatr dokrmovat, nemělo by se mléko podávat v lahvi se savičkou (dudlíkem), protože by se pak mohl sací reflex zhoršit. Dokrm lze podat lžičkou, injekční stříkačkou, speciálním kelímkem nebo cévkou vyúsťující těsně nad bradavkou.

Jak často kojit?

Po propuštění z porodnice je možné, že si budete připadat, jako byste kojila skoro pořád. V šestinedělí je obvyklé kojit i 12–15krát za den. Zpočátku je vhodné kojit při každém kojení z obou prsů. Děťátko by si mělo samo určit, jak často a jak dlouho bude kojeno, a nemělo by být omezováno. Přibližně po 4–6 týdnech se dostaví určitá pravidelnost v kojení.

Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky a Váš organismus se přizpůsobí požadavkům dítěte.

S růstem děťátka samozřejmě stoupají i jeho požadavky na výživu. Po 3. a 6. týdnu a po 3. a 6. měsíci může nastat období tzv. růstového spurtu. Zjednodušeně to znamená, že dítě začne kvůli rychlejšímu růstu náhle potřebovat více živin a doposud vytvářené množství mléka mu nestačí. V této době maminky často začnou zbytečně podávat dokrm, není ale třeba propadat panice. Pokud se dítě dožaduje častějšího kojení a je plačtivé, dopřejte mu častější kojení, během několika dní se obnoví rovnováha mezi požadavky dítěte a tvorbou mléka a vše bude v pořádku. Podáváním dokrmu by se omezilo sání dítěte a tvorba mléka by nebyla dostatečně podpořena.

Stačí mému miminku jenom mateřské mléko?

Mateřské mléko kryje dostatečně výživové potřeby děťátka. Plně kojené dítě do 6.–7. měsíce nepotřebuje dostávat nemléčné příkrmy ani další tekutiny. Podávání čajů nebo jiných tekutin narušuje přirozenou rovnováhu mezi potřebou dítěte a tvorbou mléka. Při vysoké venkovní teplotě přikládejte dítě častěji na kratší dobu, aby se napilo. V krajním případě podávejte převařenou kojeneckou vodu, postačí několik lžiček.

Když nemůžete kojit…